Zpět na seznam manuálů

Fonetická transkripce srbštiny a černohorštiny

V2T (voice-to-text) systémy pracují se seznamem slov (slovníkem), kde je u každého slova uvedena jeho výslovnost. Např. slovo njegog má výslovnost [ňegok]. U některých slov je vhodné uvést více výslovností, např. LCD [elcede, elsidi], DVD [devede, dividi].

Slova jsou ve slovníku zapsána pomocí písmen, číslic a nebo symbolů. Výslovnosti pomocí fonémů. Každý foném je přitom reprezentován vždy jen jedním symbolem. Např. slovo K2, které se zkládá z písmene K a číslice 2, má výslovnost [kadva], která se zapisuje pomocí příslušných pěti fonémů. Symboly pro fonémy jsou přitom zvoleny tak, aby byly pokud možno totožné s odpovídajícími (podobnými) písmeny daného jazyka.

Cílem fonetické transkripce je převést textový zápis slova na odpovídající výslovnost zapsanou pomocí fonémů. Protože ale slovo ve slovníku může obsahovat i číslice a další speciální symboly, je fonetický přepis definován nad množinou tzv. grafémů, která je omezená co do rozsahu a obsahuje většinou pouze písmena dané abecedy.

Převést textový zápis slova do grafémového zápisu je přitom jednoduché. Znamená to zapsat slovo pomocí znaků dané abecedy tak, jak je čteno. U běžných slov je pak grafémový zápis totožný s tím, jak se slovo běžně píše (a čte). Pozornost je naopak nutné věnovat zejména cizím slovům, zkratkám a slovům obsahujícím číslovky či symboly.

Fonetická transkripce slova či fráze tedy probíhá ve dvou krocích:

  1. krok: Slovo se přepíše do grafémů (znaků abecedy) způsobem, jakým je čteno.

  2. krok: Použijí se pravidla fonetické transkripce (popsaná stručně na konci manuálu) nebo příslušný automatický nástroj či program (tzv. G2P převodník).

Na rozdíl od oficiálních pravidel fonetické transkripce je výslovnost některých grafémů (skupin grafémů) reprezentována v rámci V2T systému jen jedním fonemém (systém pak odlišnosti ve výslovnosti těchto grafémů rozlišuje datailněji pomocí architekury vnitřních akustických modelů):

Výslovnost grafémů ć a č, je reprezentována jedním fonémem č.

Výslovnost grafémů dž a đ je reprezentována jedním fonémem Č.

Příklady fonetické transkripce běžných (domácích) slov, cizích slov, akronym, zkratek, čísel atd.

Typ slova Příklad Přepis do grafémů Přepis do fonémů
Běžné slovo dopis dopis dopis
tabela tabela tabela
hemija hemija Xemija
Cizí slovo John đon Čon
Steve stiv stif
George đorč Čorč
Citroën sitroen sitroen
Akronym UNESCO unesko unesko
Click4Sky klik for skaj klikforskaj
XPress ekspress ekspres
Zkratka ABS a be es abees
USB u es be uezbe
HTML ha te em el Xateemel
ÖMV e em fau eemfau
FBI ef bi aj evbiaj
Víceslovný výraz The Beatles d bitls dEbitls
The Washington Post d vošinktn poust dEvošiNktnpoust
Aix en Provence eks an provans ekanprovans
d’Artagnan d artanjan dartaňan
chargé d'affaires šarže d afer šaržedafer
Steve Jobs stiv đobs stivČops
Číslo 3. treći treči
7x sedam puta sedamputa
B52 be pedeset dva bepedeseddva

Množina fonémů (fonetická abeceda)

Foném Grafém(y) Příklad - text Příklad - fonetický přepis Vysvětlení
a a adresiran a d r e s i r a n
b b balvan b a l v a n
c c celovitost c e l o v i t o s t
C dz nadzor n a C o r
č ć noćenju n o č e ň u
č četverac č e t v e r a c
Č dž dželat Č e l a t
đ đačka Č a č k a
d d dariva d a r i v a
e e edukacija e d u k a c i j a
f f fabrika f a b r i k a
g g gala g a l a
h h povrh p o v r h znělé /h/ je pouze v rámci spodoby znělosti na konci slova (následuje-li slovo začínající znělou párovou souhláskou)
X h ishodom i s X o d o m
i i ideja i d e j a
j j jadranskim j a d r a n s k i m
k k kafić k a f i č
l l lagan l a g a n
L lj usamljen u s a m L e n
m m madraca m a d r a c a
n n nabavna n a b a v n a
N n banka b a N k a zadní (velární) n, varianta fonému n před k a g
ň nj milovanja m i l o v a ň a
o o obed o b e t
p p pakosno p a k o s n o
r r rabat r a b a t
s s sako s a k o
š š šalter š a l t e r
t t tabla t a b l a
u u ubrzavati u b r z a v a t i
v v vaspitna v a s p i t n a
z z zabeleška z a b e l e š k a
ž ž žaba ž a b a
E the d E neutrální vokál, tzv. "šva", vyskytuje se zejména ve zkratkách a slovech anglického původu

Kromě výše popsaných fonémů pracuje systém ještě s dalšími zvukovými modely, které reprezentují různé ruchy a ticho. Některé z nich je přitom možné použít v rámci tvorby výslovnosti slov - viz tento seznam.

Množina uvažovaných (podporovaných) grafémů, které mohou být zkonvertovány do fonémů:

Písmena abecedy (velká i malá):

a, b, c, č, ć, đ, dž, e, f, g, h, i, j, k, l, lj, m, n, nj, o, p, r, s, š, t, u, v, z, ž

Písmena běžně používaná v cizích slovech:

q, x, w, y

Ostatní symboly (z jiných jazyků nebo např. číslice) musí být před fonetickým přepisem nejprve převedeny na některý výše uvedený grafém (např. ü ve jménu Atatürk se zapíše jako "výslovnostně" nejbližší grafém i).

Pravidla fonetického přepisu (z grafémů na fonémy = G2P pravidla)

Základní pravidla

Základní pravidlo je to, že daný grafém se přepíše na odpovídající foném, např. plakala -> p l a k a l a. K tomu je nutné přidat pro některé grafémy následující zvláštní pravidla a spodobu znělosti.

Zvláštní pravidla

Grafém(y) Foném Příklad Vysvětlení
ć č hoću -> h o č u od č je ć detailněji rozlišováno vnitřním modelem V2T systému
dz C nadzemna -> n a C e m n a
dž Č srdžba -> s r Č b a od đ je dž detailněji rozlišováno vnitřním modelem V2T systému
đ Č anđđelu -> a n Č e l u od dž je đ detailněji rozlišováno vnitřním modelem V2T systému
h X ishodom -> i s X o d o m
lj L dimljena -> d i m L e n a
n N jedinka -> j e d i N k a zadní (velární) n, varianta fonému n před k a g
nj ň kažnjava -> k a ž ň a v a

Spodoba znělosti

V srbštině se uplatňuje spodoba znělosti, znělé souhlásky se mohou vyslovovat za určitých okolností nezněle a naopak. Pravopis na tuto změnu výslovnosti přitom nebere zřetel. Spodoba se děje a těchto okolností:

  1. znělé souhlásky se na konci slov vyslovují nezněle, např. hrabrih -> h r a b r i X.

  2. vlivem souhláskového okolí, zejména u cizích slov, kdy poslední souhláska ve skupině ovlivní výslovnost celé skupiny. Např. znělý foném g ve slově g a n g s t e r se vyslovuje nezněle jako k (g a N k s t e r) kvůli tomu, že za ním následuje neznělý foném s.

Znělé a neznělé fonémy (souhlásky) přitom tvoří páry, v jejichž rámci se spodoba znělosti uplatňuje:

Znělostní páry
Neznělý foném p t c č k s š h
Znělý foném b d C Č g z ž X

Vybrané příklady spodoby znělosti vlivem následující párové souhlásky:

Spodoba Příklad Důvod vlivem následující párové souhlásky
b -> p s u b s e g m e n t a l n a -> s u p s e g m e n t a l n a po b následuje neznělé s
d -> t v o d k a -> v o t k a po d následuje neznělé k
g -> k K i n g s t o n -> k i N k s t o n po g následuje neznělé s
s -> z p o s b e n o -> p o z b e n o po s následuje znělé b